Zvířata a lidi

My si tak nějak ani neuvědomujeme, že mimo milá zvířátka existují i potvory, které mohou člověka zahubit. Když ne přímo, tak roznášením chorob. Což krysy údajně dokázaly už v šestnáctém století.

Zlikvidovat člověka však může i jednotlivé zvíře, zvláště, pokud je hladové. Takový lev by nám o tom mohl podat velmi podrobnou zprávu. Některé druhy žraloků by o tom také mohly vyprávět.

Největší nebezpečí je však v živočiších, které neznáme. Zde jednoznačně vedou potvory mořské. Již spousta nezkušených potápěčů doplatilo na to, že malý tvor byl sice hezký a lákal ke hrátkám, ale tyto skončily velmi špatně.

Ovšem půjdeme se raději věnovat zvířatům, která člověku ubližovat nemíní, nejsou-li ovšem takovým člověkem přímo vyprovokována. Například velká většina psů nemá důvod na člověka útočit. Zde bychom mohli sáhodlouze diskutovat o tak zvaných bojových plemenech, která doposud nejsou mezinárodně uznána a specifikována. Pokud takový pes člověka napadne, na vině je prý vždy chovatel, nebo majitel. No, já se nepovažuji za odborníka, ale i pes má mozek, kde může něco přeskočit a pokazit se. Pes pak zaútočí bez uvažování a je naprosto jedno, jaký je majitel. Napadeným může být i on sám.

Jak již však jednou zmíněno, většina psů nemá potřebu ani touhu člověka napadat. Naopak pes je svému pánovi oddán a rád se s ním mazlí. Ne každá rasa samozřejmě, ale některá to prostě v krvi má. Jiná rasa se zase mazlit nechá, ale pohlíží na to jako na něco, co by být nemuselo. Ostatně, člověk si kupuje psa většinou z jiných důvodů a mazlení samo je jen taková třešnička na dortu. Na to se pořizují speciální plemena, pokud možno co nejvíce chlupatá, jako třeba Čau Čau a tak podobně.

Zvířata by vůbec měla žít v symbióze s člověkem. Jenže to by o to musel stát i on a nedělat vše proto, aby jich většinu vyhubil.