Ztráta zraku na zkoušku

V tomto článku nenajdete žádné lékařské termíny, ani naučené klišé, co doktoři říkají, aby vás uklidnili. Je to krátký náhled na život obyčejného člověka, který během nešťastného úrazu přijde na čas o zrak. O zrak na levém oku.  Na pár desítek hodin. Už i takto krátká zkušenost, vám zcela promění náhled na život. Posuďte sami z vyprávění tohoto človíčka.

"Po těžko uvěřitelném okamžiku, jsem měl poškrábanou rohovku na jedné třetině povrchu levého oka (jak se později při vyšetření ukázalo). Několik desítek hodin jsem byl téměř slepý na levé oko. Tím slepý nemyslím, že vidíte černo, jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti vidíte bílou mlhovinu a těsně před váma se vynořují černé stíny nebo obrysy.

Všechny ostatní smysly se jakoby několikanásobně zesílí. Soustředíte se hodně silně na tyto smysly a jen stěží dokážete vnímat, co se děje ve vaší bezprostřední blízkosti. Aby také ano, když vědomá část mozku pracuje převážně s podměty, které mu posílá zrak. Každým dnem se můj zrak pomaličku zlepšoval. Po týdnu, na kontrole v nemocnici se zjistilo, že rány na rohovce se zacelily hrbolatě, což vyvolávalo pocit píchání špendlíku do oka po několik následujících měsíců. S tím jsem přišel i o periferní vidění. Na několik měsíců. Má to i svou výhodu. Nestíháte vnímat chaos a zmatek, co se odehrává kolem vás. Po posledních dnech, kdy oko začalo pravidelně pálit jsem znovu začal používat umělé slzy.

Najednou, jako bych měl v oku zrnko písku. Snažím se ho dostat ven, a když se mi to konečně podařilo, zjistil jsem, že je něco jinak. Najednou kolem mě bylo více světla. Najednou se kolem mě míhají lidé a předměty. Periferní vidění se mi vrátilo. Pocítil jsem euforii, obrovský vděk a příliv pocitu nepopsatelného štěstí. Zase normálně vidím! Trvalo to více než pět měsíců. Myslel jsem, že už je to napořád."

Tímto bych chtěl složit poklonu všem nevidomým lidem, protože žít takový život, musí být hodně náročné a pro nás nepředstavitelné, dokud to neokusíme na vlastní kůži. Je důležité vážit si toho, co máme a být za to vděčný. Protože nic netrvá věčně a stačí jenom zlomek vteřiny a všechno může být úplně jinak.